V únoru 2014 jsem k narozkám dostal svůj první SSD disk. Byl to jeden z tehdy nejlevnějších, Adata SP600, s kapacitou 64GB/59.6GiB.
Byl jsem ovšem skeptickej, je nám totiž známo, že se jedná o stejnou technologii uchovávání dat jako na obyčejných paměťovkách nebo flashkách. Flashky mi odešly dvě, paměťovky tři, pokaždý "únavou" paměťových buněk (vydržej například jen 100 přepisů), soubory se při ukládání zmrzačily a nešly číst. No a když se vám tohle stane na dovolený v zahraničí a doma pak zjistíte, že čtvrtinu fotek máte poškozenou, zpravidla nepoužitelnou, rozhodně se vám nechce věřit, že by SSD, byť s inteligentním řadičem, měly bejt spolehlivější. Jo, třeba drahý SSD od Intelu by mohly dobře sloužit několik let, ale konzumní Adata? Vždyť za hodinu ne na disk vykonaj klidně stovky přepisů!
Ale co, rozdělil a naformátoval jsem ho na EXT4 bez optimalizace pro SSD (ani jsem o tom nevěděl), nainstaloval na něj systém (s /home na HDD), kdyby něco, na HDD bylo dost místa pro systém.
Stroj běží prakticky 24/7, alespoň jednou denně aktualizace systému, čas byl skoro plnej, když mi odešel HDD a přetáhnul jsem z něj přeživší data, poměrně často kompilace jádra a vůbec dostával zabrat.
Teď má za sebou bez půldruhýho měsíce 6 let provozu, 959x byl zapnut, krmí ho už třetí základní deska a pátej procesor. A dosud běží bezchybně, stále jako novej, i když fakt dostává zabrat.
Takže kdo váhá nad jeho koupí, nemusí, vyplatí se. Díky němu, i když je zastaralej a relativně k dnešním pomalej, systém bootuje 4s, programy se spouštěj svižně, diskový operace jsou hodně rychlý, je tichej a úspornej.
A co vy? Podělte se o svoje zkušenosti.