Zalezi, co od toho ocekavas.
Treba to abys vubec mohl nabootovat :-)
Tim ale zase muze byt jadro mensi.
Spravne :-)
V pripade ale, ze mas ovladace v jadre primo, tak to akorat zpomaluje start.
No a tim se dostavame zpet k samotnemu zacatku.
Stojis-li v situaci, kdy das ovladace nezbytne nutne pro boot do jadra a diky tomu skoncis ve stadiu, kdy se ti jadro odmitne zkompilovat s oduvodnenim ze je prilis velke(nebo ho loader odmitne ze stejneho duvodu), pak se rad naucis hazet vse do modulu a bootovat pres initrd.
Je pravdou, ze uz jsem davno zmenil HW (a mezitim take jadro pokrocilo z 2.2 na 2.6), takze uz to jednak neni potreba (a navic si nejsem jisty jestli ten velikostni limit porad pretrvava), ale asi nadosmrti budu mit v pameti ze SCSI subsystem je malej gigant :-).
Pripadne kdyz te napadne udelat takovou silenost jako SW RAID0 jako rootdisk u jadra ktere neni schopno takovy disk sestavit. Ale to uz je taky minulost.
Kazdopadne postupem casu se z initrd stane zvyk ktery se obtizne opousti. Ostatne, proc opoustet neco diky cemuz nemusis resit otazku velikosti jadra? :-)
Popravde moc nechapu proc tady, na debianim foru, resime zda initrd ano ci ne, kdyz si vlastni jadro vyrobis tim, ze misto
make vmlinux && make modules
pustis
make-kpkg kernel_image
A chces-li ho s initrd a vse v modulech, pak:
make-kpkg --initrd kernel_image
Nic vic, nic min.
(No dobra, predchazi tomu, stejne jako u make vmlinux ...
, make config
, resp nejaka jeho obdoba. V pripade volby --initrd
ale odpada nutnost resit co dat jako modul a co mit primo v jadre. Jako modul je proste vsechno co jako modul muze byt :-)).