Příspěvky

Gnome nepoužívám, ale nastavení jazyka a klávesnice najdeš v ovládacím centru. Tam si vybereš klávesnici. Důležitější je ale informace, že zavináč se obvykle v Linuxu píše tak, že zmáčkneš pravý AltGr a pak dvojku. Stisk té klávesy umožňuje psát speciální znaky, které na české/slovenské klávesnici obvykle nejsou.

Ty balíčky se nerozbalují jen tak na disk, je potřeba je nainstalovat. Nejlepší bude nejdřív doinstalovat utilitu gdebi a tu pak na daný balíček poslat.

Kód [Vybrat] Rozbalit

$ gdebi cupswrapperMFC210C-1.0.2-3.i386.deb

Nainstaluje to balíček i všechny jeho závislosti.

Zřejmě chceš certifikát od Let's Encrypt. Nejjednodušší je nainstalovat si klienta Certbot a ten za tebe zajistí všechno, včetně konfigurace toho Apache.

Jediná rozumná možnost je dělat útok typu Man-in-the-middle na své klienty. To znamená, že si vytvoříš vlastní certifikační autoritu, která bude v té proxy dynamicky generovat certifikáty pro všechny domény, které bude chtít uživatel navštívit. Tu autoritu mu pak musíš do těch počítačů doinstalovat, aby byla důvěryhodná. Pak Squid uvidí do komunikace, protože se bude zvlášť šifrovat mezi klientem a proxy a pak mezi proxy a cílem. Různých návodů je na to spousta (první, co jsem našel).

Pokud se to stane hned po výběru na začátku, tak to vypadá, že ani nezačne startovat jádro. Hledal bych chybu v tom instalačním médiu. Zkus ho vyrobit jiným způsobem, u kterého bude jisté, že funguje. Ideální je použít běžící linuxový systém a poštvat na to dd.

Za otázky se neomlouvej, ale Roman ti to už vysvětlil: non-free je adresář na serveru s repozitářem, kde jsou ale jen non-free balíčky. Nestačí ti tam mít tedy jen tento, potřebuješ tam mít i main. Prohlídni si tu strukturu, je to pak dost jednoduché:

Kód [Vybrat] Rozbalit

ftp://ftp.cz.debian.org/pub/debian-czech/dists/stable/

Nepokazíš tím nic, jen ten zdroj zbytečně duplikuješ v konfiguráku. Apt tam stejně najde ty samé balíky, protože to je dvakrát zopakovaný zdroj. Takže ten druhý smaž, ať v tom nemáš guláš.

Tomu příkazu chybí ještě další parametr v podobě názvu nějaké služby, třeba sshd. Pak to vypíše její stav. Všechny lze získat snadno:

Kód [Vybrat] Rozbalit

$ systemctl list-unit-files

Cílem je vytvořit vlastní Unit file, ve kterém se popíše, jak a kdy se má ta služba spouštět. Viz

Kód [Vybrat] Rozbalit

$ ls /lib/systemd/system/*service

Standardní způsob je vytvořit vlastní Unit file v adresáři /etc/systemd/service/ a v něm máš možnost nadefinovat si v sekci Service položku User.

Chybu jsem opravil, byla způsobena našim templatem, který nepoužíval session check povinný od verze SMF 2.0.14.

Ale notak, přece nečekáš celý postup. Obecná rada zní: použij chytře Google. Když se ho zeptáš "how to run command as root", dozvíš se, že existuje příkaz sudo.

Řekl bych, že to pouštíš jako běžný uživatel. Spravovat uživatele může jen root.

Jak jsem napsal, rozhodně adduser. To je chytřejší obal nad nízkoúrovňovou utilitou useradd, tu nepoužívej.

Zkus si vyvolat manuál pomocí man adduser a najdi si v něm parametr, který určuje domovský adresář uživatele. Tomu předáš jako argument proměnnou s obsahem, který zadal uživatel.

Ke čtení uživatelských vstupů slouží v shellu příkaz read, který jako parametr přijímá název proměnné, do které bude vstup uložen. Vyzkoušej:

Kód [Vybrat] Rozbalit

#!/bin/bash
echo -n "Zadej jmeno: "
read jmeno
echo "Uzivatel se jmenuje" $jmeno